Bitva na Messinském hřebenu

Sedmý červencový den roku 1917 se pro Harrho stal význačným.

Po osmnáct dní  a nocí byly opakovaně bombardovány německé linie.

Ve dvě hodiny a padesát minut v noci bombardování ustalo a Harrymu s jeho spolubojovníky byl vydán rozkaz zalehnout.

Deset minut po třetí hodině ranní je odpálena ta vůbec nejsilnější výbušnina, kterou kdy člověk vytvořil a která doslova vyhodí do vzduchu německou frontovou linii. Celkem explodovalo 450 tun silné třaskaviny v 19ti minách. Výbuch byl slyšitelný (!) v Londýně a Dublinu.

"Pánové, zítra možná nebudeme utvářet dějiny, jistě ale pozměníme mapu světa."

 - Řeč generála Plumera k jeho mužům pár hodin před útokem

Události bitvy jsou podrobněji popsány např.  na FirstWorldWar.com

Pro osvětlení Harryho osudu musíme vyčkat na jakékoliv jeho zprávy.  

Na frontě

Dva dopisy, napsány ve stejný den. Povšimněte si lehce jiného důrazu v obou dopisech.

2. června 1917

Drahý Jacku,

tvůj poslední dopis mě velmi potěšil, rád slyším, že se ti daří dobře. V poslední době jsme zažívali krušné chvíle, Němci od nás byli jen na 40 yardů (cca 36 metrů – pozn. překl.), byla to první opravdová zkouška co jsem tady. Je mi to jedno, hlavně pokud jsem v pořádku.  Až skončí válka, bude to dobré.  Ethel píše, že doma je všechno dobré, jen Willie dostal kašel. Snad se brzy zlepší. Slyšel jsem, že Connie začala chodit do školy, prý se jí tam líbí. Doufám, že se jí bude dařit. Pořád mi nepřišel dopis od Kate, očekávám ho každým dnem. Mimochodem, toto je moje nová adresa: 32507 9. Batt York and Lancs, Rota C, 11. četa in B.E.F, Francie. Myslím, že mi bude přidělena nová zbraň – „Lewis gun“  (odkaz). Ještě to není jisté, v příštím dopise ti to napíšu. Poslední den nebo dva co jsme ze zákopů máme lehké cvičení. Dostáváme sice hodně tabáku, ale dost málo chleba. Až dostaneš tento dopis, pošli mi další a napiš co nejvíce. Za dopisy jsem moc rád.

S láskou

Harry

                                                                                     

Drahá Kate,

přišel tvůj dopis. Rád slyším, že doma je vše v pořádku, musíme za to být moc vděční. Je tu skvělé počasí a poslední dvě neděle jsme se měli dobře. Zatím jsme pořád v týlu, ale kdykoliv se zase můžeme vrátit do zákopů. Jack psal, že musel opustit podnájem a odejít do vikářství  – doufám, že to bude dobře zvládat. Brzy se ozvi a napiš, jak se ti daří. Jack mi poslal něco sardinek a kuřecí pastu,  společně s chlebem a máslem jsou výborné. Jsem rád, že se Connie ve škole daří, rozhodně jí to nijak neublíží. Willie a Connie jsou prý pořád velmi dobří přátelé, což je skvělé.

S velkou láskou od Harryho

Naživu!

Nedávno jsem po dlouhé době potkal někoho, kdo se o tomto blogu zmínil. Vlastně mi celý pozapomenutý projekt osvěžil a nasadil mi do hlavy brouka. Tím někým byl Filip, spolužák z katedry historie, a já mu za to popostrčení tímto děkuju ;). I díky němu se znovu pouštím do práce.

Budu rád za jakékoliv známky života na blogu, veškeré připomínky, rady a další jsou velice vítány, jest to pro mě velká motivace.

MV

Arcadian

Arcadian byla loď Královské Pošty používaná za války jako vojenská pro transport vojáků a munice. Patnáctého dubna 1917 byla německou ponorkou zasažena torpédy a potopena. Na palubě se v té chvíli nacházelo 601 vojáků, z nichž 75 nepřežilo.

Harry toto zmiňuje ve svém dopisu Jackovi z 13. května. Je zajímavé jak se k němu mohla informace o této události vlastně dostat.

Dopis sestře Kate

13. května, 1917

                                  

Drahá Kate,

Promiň, že jsem se tak dlouho neozval, určitě sis říkala, co se mnou je. Měl jsem ti napsat, jenže jsem byl pořád něčím zaneprázdněn a neměl času nazbyt.  Těším se skvělému zdraví a počasí zde je momentálně velmi teplé. Cesta přes kanál proběhla dobře, moře bylo velice klidné. Myslím, že nás zítra čeká přesun blíže k linii, takže ti nemohu poslat mou adresu. Hned jak ji zjistím, pošlu  ji Ethel.  Na to, jak krátce jsem v armádě jsem už  měl spoustu přesunů. Nejdříve jsem byl přidělen k York’s, poté k South Staffords a West Yorks,  teď jsem se myslím už usadil  v deváté Batt York & Lancaster. Takže jak můžeš vidět, dost často jsem se přesouval. Hned jak ti přijde má nová adresa se ozvi a napiš jak se vede. Psal jsem Jackovi a vypadá to, že se mu daří dobře. Jakmile to bude možné, zase napíšu.

S Láskou

Harry

Příjezd do Francie

Květen 1917

Milý Jacku,

Píšu jen pár slov, abys věděl že jsem v pořádku a že jsem dorazil do Francie.  Počasí je  zatím velice teplé, rozhodně to tu není špatné místo. Asi dvě míle odsud je na pobřeží pěkné město, bohužel tam ale nemůžeme. Tady je má adresa, kterou musíme napsat doprostřed dopisu, nevím proč: 33502 Pte Lamin West York Reg number lines 33rd IBDAPO section 17 BEF France. Určitě jsi slyšela o potopení Arcadianu. Transport do Mezopotámie, kterého jsem se nakonec kvůli zubům nezúčastnil, byl právě na něm. Slyšel jsem to od jednoho co tam byl, bydleli jsme spolu v Rugely. Myslím, že všichni byli zachráněni. Napiš hned jak dostaneš tento dopis, další týden bych měl rukovat a možná budu převelen k jinému pluku, tak piš!

S pozdravem

Harry

Výcvikový tábor, 1917

 Dle prvního dopisu je zřejmé, že Harry právě dorazil do výcvikového tábora v Rugeley. Jelikož se další dopisy psané odtamtud nedochovaly, můžeme si jen zhruba představit, jak dlouho v té době výcvik trval.

Na začátku války, to znamená v roce 1914, byl trénink pěšáka (jako byl Harry) rozplánován do osmi měsíců. Z jara sedmnáctého roku už je tato doba značně zkrácena. Nemohu sice najít žádný určitý záznam, podle kterého bych přesně délku výcviku určil, nicméně vím, že Harry byl ve Francii do poloviny května. Od poloviny února jsou to tedy cca tři měsíce.

Je třeba mít na paměti, že se předešlého léta (tj 1916) odehrálo na řece Sommě jedno z nejkrvavějších střetnutí v dějinách lidstva, ve kterém přišly na obou stranách o život stovky tisíc mužů. Bylo třeba doplnit stavy v zákopech a zřejmým řešením se stalo dramatické zkrácení doby výcviku. Řekl bych, že to nebyl žádný velký problém, neboť jakákoliv náplň či délka výcviku stejně nemohla vojáky připravit na peklo, které je mělo následovat.

Tato fotka byla téměř jistě pořízena ve výcvikovém táboře v Rugeley. Všimněte si, že Harryho přezka na pásku je vzhůru nohama! To by se mu po výcviku nemohlo stát.

První dopis, adresován Harryho starší sestře

37/74

M Coy
Chata 15
10. skupina záloh ve výcviku
Rugeley 
Staffs
7. února 1917



Drahá Kate,



dopis od tebe mě velmi potěšil. Počasí je zde velmi chladné a my nemáme moc příležitostí rozdělat oheň. Ubytováni jsme byli tento týden, vlastně minulé pondělí, a pořád cvičíme dokola to samé. Ethel říká, že se Annieino nachlazení hodně zlepšilo. Myslím, že přes všechno můžu mluvit o štěstí že se mám tak jak se mám. Ležíme na třech prknech asi 6 palců od země, máme čtyři deky a slamník. V chatě pro 20 lidí nás je 29. Myslím, že potrvá ještě nějakých pět nebo šest týdnů a můj výcvik skončí. Ethel se zmínila že Connie a Willie jsou v pořádku. Williemu už se dokonce blíží první narozeniny. Mám dva dopisy od Jacka a vypadá to, že se mu daří dobře. K jídlu nám toho moc nedávají, třeba jen chleba a trochu džemu. Zatím jsme nedostali nic tučnějšího a řekl bych, že ani nedostanem.

Brzy opět napíšu

S láskou
Harry

Harryho válka začíná...

Harry obdržel povolávací rozkaz. Musel se dopravit z Ikestonu v Derbyshire (mezi Nottinghamem a Derby) do vojenského tábora ve Staffordshire. Velmi pravděpodobně cestoval vlakem, drážní specialista v současné době zkoumá nejpravděpodobnější cestu, jež byla v roce 1917 dostupná. Přichází první dopis, podle poštovního razítka je ze 7. února 1917.

Vojín Harry Lamin

Harry, celým jménem Harry William Henry Bonser Lamin se narodil v srpnu roku 1887 poblíž Nottinghamshire, na okraji Derbyshire. Jeho rodina byla původně zámožnými farmáři, ale roku 1875 farmu v Annesley (Nottinghamshire) prodali. Jednou z příčin úpadku farmy byl alkohol. Henry se poté stal dělníkem na farmě, následně v chemickém průmyslu. To vše se samozřejmě událo ještě před Harryho narozením. Harry byl o něco mladší než jeho bratři a sestry. “Tacker” (angl. sponkovačka, nebo spínací pistole, to se nedá přeložit - pozn. překladatele) , jak se v Cornwallu říká.
Při sčítání lidu v roce 1901 nálézáme Harryho s jeho starším bratrem Johnem (Jackem) v Oxfordu - Jack se později stal ředitelem školy. Nemám žádné prameny, které by řekly jestli zde Harry bydlel, nebo byl na prázdninách. Podle zmínek o Oxfordských lidech a místech v dopisech předpokládám, že se jednalo o delší pobyt. Možná z důvodů rodinných financí.

Později Harry pracoval v jedné z místních továren na krajky. Jako jeho zaměstnání v oddacím listu je uvedeno “krajkář”, ale spíše byl údržbář strojů v továrně. V Ikestonu, kde Harry žil, bylo nejčastější povolání horník v uhelných dolech nebo v místních železárnách); zaměstnání v továrně na krajky bylo tedy relativně (fyzicky) nenáročnou prací.

V únoru roku 1917 byl pravděpodobně spíše k armádě odveden, než že by se dobrovolně přihlásil. Harry totiž splňoval podmínku pro odvedení - věk nižší než 41.

Konec neaktivity, jde se na věc

Zdravíčko,

po velmi dlouhé pauze způsobené nejdříve přípravami na maturitu, později dlouhými oslavami jejího úspěšného složení se opět vracím k práci na blogu - překládání. Co nevidět uveřejním další článek, díky za trpělivost.


Pipin

Pár dalších postav...

Kate (Catherine Lamin) je o deset let starší Harryho sestra. Byla úspěšnou porodní asistentkou v Londýně, později se přestěhovala do Leedsu, kde se v místní nemocnici stala vrchní sestrou. Zemřela v 70 letech v červenci 1948. Fakta nasvědčují tomu, že je Connienina matka. Fotka Willieho a Connie je čistě profesionální práce, a protože by si jí Ethel nepochybně nemohla dovolit, pravděpodobně jí pomohla Kate.

Je také pravděpodobné, že Kate pomáhala Harryho rodině i během těžkých roků za války.

Má sestra si Kate pamatuje jako “Impozantní ženu”.




Connie (Constance Wilkinson Lamin) byla tak trochu záhadou. Byla vychovávána jako Harryho sestra, ale jeho vlastní sestra to určitě nebyla. Existují dvě verze.

Willie, (Bill),(jehož paměť už v 90 letech není příliš spolehlivá) řekl, že Connie byla dcera bohaté rodiny z města. Jelikož byla postižená, inzerátem v novinách hledali někoho, kdo by se o ní postaral. Ethel na tento inzerát odpověděla a o Connie se začala starat.


Ve skutečnosti však byla Connie Katina nemanželská dcera. Kate by nebyla schopna budovat kariéru v nemocnici a zároveň se starat o postiženou dceru. Rodný list, který jsem získal, toto mínění potvrzuje. V hrobě na hřbitově v Ikestone jsou v jednom hrobě pochovány právě Connie a Kate.



V jednom dopisu Connie je zmínka že “chodí”, což mi přišlo velice zvláštní, tedy až do chvíle kdy jsem dostal její úmrtní list, který potvrzoval že měla obrnu.
Na fotce je ona s Williem. Narodila se v roce 1910, takže na fotce má kolem osmi let. Williemu budou dva.

Roku 1929 bohužel v 19 letech zemřela. Pohřbena byla na Ikestonském hřbitově přesně na štědrý den.

Postavy v Harryho dopisech

Je čas přiblížit pár postav, se kterými se v dopisech setkáte...



ETHEL - Harryho žena. Sňatek uzavřeli v březnu roku 1914 na radnici v Basfordu, předměstí Nottinghamu. Jako Harryho zaměstnání bylo uvedeno “Krajkář”, jeho žena byla zaznamenána jako přadlena. 

Vzali se pár měsíců před vypuknutím války.



WILLIE je jejich syn. Narodil se v březnu 1916, téměř rok před tím, než Harry odešel do války. 

Měli ještě dalšího syna, Arthura, ale jediný záznam, který jsem zatím našel je křestní list z kostela v Ikestonu. Později vyšlo najevo, že Arthur zemřel v dětství.

 Když Willie vyrostl, stal se úspěšným obchodníkem s textilem. Za druhé světové války byl v armádě, zřejmě jen o pár minut zmeškal loď do Singapuru. Došlo totiž k jeho přeložení k PT sboru (sbor zodpovědný za fyzickou přípravu a výcvik armády - pozn. překladatele) a to zrovna když se účastnil přehlídky, připraven nastoupit na loď ! Willie je stále naživu, bydlí v sanatoriu v Derbyshire. Harry se často o Williem ve svých dopisech zmiňoval. Muselo být hrozné zanechat doma manželku s malým dítětem a odejít do války.






V dalších příspěvcích ještě přidám krátké popisy dalších postav.

Vojín Harry Lamin - Úvod


Harry Lamin se narodil v Srpnu roku 1887 ve východním Midlands v Anglii. V roce 1917 se ve věku devětadvaceti let zapojil do bojů První světové války.

Tato fotka zobrazuje Harryho ve škole. Označil jsem ho - je v druhé řadě zepředu. Naneštěstí zde není žádné datum, ale Harry zde vypadá na zhruba sedm let, takže tato fotka musela být pořízena kolem roku 1984.

Během jeho služby v armádě psal domů bratrovi a sestře dopisy, které se zachovaly a dostaly se mi do rukou.
Dopisy jsem přepsal a přidal komentáře, takže by měly dávat smysl.

Vznikl tak dynamický a dojemný popis zážitků obyčejného muže za mimořádné situace.



Nic jsem nepřetvářel, dopisy jsou přesně tak jak je Harry napsal.

Záměrem tohoto blogu je publikování Harryho dopisů přesně 90 let poté, co je napsal. Jeho první dopis, z výcvikového tábora, napsal 7. února 1917. Na blogu bude zveřejněn 7.února 2007



Každý dopis bude zveřejněn ke stejnému datu, jako byl napsán. Jsou mezery, kde po mnoho týdnů žádné dopisy nejsou, nedokážu vysvětlit proč, možná byly ztraceny, opravdu nevím.

Prosím, klidně se ozvěte, pokud vás blog zaujme. Je tu možnost fascinujícího nahlédnutí do osudů obyčejného vojáka za těch hrozných časů.

Úvodem...

Zdravíčko,

Tento blog se věnuje skutečné události - Velké válce, známé spíše pod označením První světová válka - a skutečným osudům jednoho obyčejného anglického vojáka - vojína Harryho Lamina, popsaným nejen pomocí dopisů, které psal svým nejbližším, ale také pomocí spousty dodatků, popisů jeho života před válkou a podobně.
Musím podotknout, že veškeré dopisy a ostatní informace týkající se Harryho Lamina a uvedené na tomto blogu jsou pouze překladem originálního anglického blogu, odkaz na něj je uvedený v sekci "odkazy". Jelikož jsem překladatel neprofesionální a tvor omylný, vítám veškeré připomínky k překladu….Omlouvám se za svou nepečlivost - nebudu dopisy přidávat k datu shodném s datem kdy Harry dopisy psal, tak jak tomu činil původní autor. Nakonec bych snad ještě zdůraznil, že všechny dopisy, postavy, události a informace NEJSOU smyšlené, skutečně existovaly. Tak to by bylo na úvod vše, přeji příjemné počtení.



Pipin Katczinski